Maďarsko - kolem jezera Balaton
Szekesfehervár - Stoličný Bělehrad - město, které se nachází mezi výběžkem Bakonyského lesa a horami Velence, napůl cesty mezi Budapeští a Balatonem, se chlubí půvabným maloměstským barokním centrem s řadou historických památek.
Více informací o Szekesfeherváru...
Gorsium
Gorsium je jeden z nepůsobivějších archeologických areálů v Maďarsku s rozsáhlými římskými vykopávkami. S vykopávkami se začalo v polovině 19. století, oblast je systematicky zkoumána od roku 1958, dnes se na vykopávkách stále ještě pracuje. Původně zde byla keltská osada a křižovatka důležitých cest římské provincie Pannonie. Římané zde založili v 1. století vojenský tábor. Ve 2. století (roku 124) získalo Gorsium od císaře Hadriána městská práva a vyvinulo se na sídlo zemské vlády a náboženské centrum Dolní Panonie. každoročně konaná shromáždění, svátky a udělování poct vyžadovala representační budovy, úřady, veřejná prostranství. Ve 2. a 3. století bylo Gorsium zplundrováno Sarmaty. Na konci 3. století bylo znovu vystaveno a pojmenováno Herculius po Maximianu Herculiovi, spoluvládci císaře Diokleciána. Do poloviny 5. století, což byla doba posledního rozkvětu města, pod vládou Římanů zde žili Germáni a Avaři. Postupem času ubývalo obyvatel až město zmizelo zcela z mapy. Od 10. století byl materiál z kdysi římské osady používán k výstavbě opevnění města Alba Regia, dnešního Szekesfeherváru. V Gorsiu se nachází Cardo Maximus, bývalá hlavní osa města, podél které jsou reliéfy vytesané do kamene a náhrobky. Městem vedla v zápodo-východním směru hlavní třída – Decumanus maximus – při její jižní straně se nachází obchodní čtvrť s obchody a dílnami. Na druhé straně ulice jsou veřejné budovy a prostranství. Na západním konci stojí ještě základy velkého paláce s lázněmi s vyhřívanými místnostmi a několika sály a skladištěm kukuřice. Bývalá bazilika vedle paláce se skládá z jednoho obytného domu, jehož nástěnné malby a mozaikové podlahy byly zrekonstruovány. Východní strana baziliky přiléhá k fóru s jeho veřejnými zařízeními a kapitolským chrámem. S fórem sousedí tzv. svatá čtvrť - Area sacra - s budovami úřadů a několik míst k uctívání bohů.
Tihany
Již z dálky viditelné dvě věžičky kostela korunují vulkanický, hluboko do jezera vybíhající poloostrov Tihany, obydlený již téměř před tisícem let a uchovávající mnoho vzácných druhů rostlin a zvířectva. Z Benediktinského opatství založeného v roce 1055 se dochovala pouze krypta s hrobem krále Andráse I., která je v Maďarsku mimořádně ceněnou památkou. Kdysi to byl ostrov, který se však sedimentací změnil na poloostrov. Tihany byla záhy obydlena člověkem.
Velencské jezero
Obě jezera, Fertő a Velence, jsou zároveň stará i mladá. Tato oblast se propadla a zaplnila vodou před 20 000 lety, ale přítoky do nich zároveň ukládají usazeniny. Následkem sedimentace a několika let sucha mělo jezero v roce 1993 hloubku jen 72 cm. Dva roky umělého napouštění “naplnily” jezero, průměrná úroveň hladiny stoupla v roce 1995 na 157 cm. Vodní ptáci se vrátili.
Mecsek
Nejvyšší horou oblasti Mecsek je vrch Zengő (682 metry). Pevnost Máré u Magyaregregy tvoří rytířský hrad vystavěný na půdorysu pětihranu s historickými a přírodovědnými exponáty. Vlastivědné muzeum německé národnosti v Ófalu ukazuje v památkově chráněném selském domě soustružnickou dílnu. V Szászvár informuje Hornické muzeum o místní těžbě uhlí. V Kárász můžeme navštívit starou hrnčírnu, která i dnes vyrábí. U Zengővárkony bylo odhaleno pravěké sídliště, jehož nálezy se nacházejí na hradě Pécsvárad.
Pécs
Tajuplné římské hrobky, turecké kopulovité mešity a štíhlý minaret, umělecká keramika Zsolnay, grandiózní obrazy Csontváry, dekorativní vzory Vasarely, raně kvetoucí mandlovníky, útulné lokály a kavárny - to je Pécs (Pětikostelí), 2000 let staré město se středomořskou atmosférou, ležící při jižním úpatí pohoří Mecsek. V dobách římských byla Pécs nazývaná Sopianae důležitým střediskem raného křesťanství. Turci zde rovněž zanechali své památky z doby jejich 150ti-leté nadvlády: Mešitu Ghasi Kasim Pascha s nápadnou kopulí, mihrábem a okny s lomenými oblouky, která byla později upravena na katolický kostel. Mešita Jakowali Hassan Pascha, nejlépe zachovalá osmanská stavba v Maďarsku, slouží jako Muzeem předmětů turecké historie a umění.
Pécsvárad
Hrad Pécsvárad ze 13. století patří k nejvýznamnějším svědectvím středověkého stavitelského umění v Maďarsku. Spočívá na základech benediktinského opatství z 11. století založeného králem Štěpánem. V blízkosti města Pécs, bohatého na historické památky, leží na úpatí jihovýchodních svahů pohoří Mecsek, uprostřed ovocných zahrad, vinohradů a hájů s jedlými kaštany, obec Pécsvárad. Dojedeme k ní z Budapešti po hlavní silnici číslo 6.
Vykopávky posledních třiceti let, objevené v benediktinském klášteře a v místě středověkého hradu, představují v Maďarsku ojedinělý historický soubor budov. V době dobývání území Maďary bylo toto území v Karpatské pánvi důležitým místem odpočinku knížete Arpáda, k jehož ochraně byl zemský hrad v Pécsvárad zřízen. Za doby velkoknížete Gézy vzniklo v 10. století na hradě panské sídlo zahrnující palác a kapli z kamene, jež odolávaly bouři doby. Štěpán, první maďarský král, založil v roce 1015 v panském sídle klášter a věnoval mu rozsáhlá území. V jednom z křídel panského sídla žil bratrský řád Benediktinů. V polovině 13. století byl na jižní straně sídla vystavěn nový, větší kostel. V 15. století doporučil král Matyáš Pécsvárad, jako nejbohatší a nejklidnější klášter země, opatům. Turci obsadili klášter v roce 1543, řádoví bratři jej opustili a klášter zpustl. Na jeho zříceninách dal biskup Zindendorf, opat z Pécsvárad, v roce 1729 vystavět v severozápadní části hradního nádvoří budovy, z nichž doposud zachovalá věž již tehdy obdržela svou dnešní podobu.
