Historie Maďarska
Maďarsko je jeden z nejstarších států střední Evropy se starobylou kulturou. V 1. století před naším letopočtem byla velká část Maďarska součástí římské provincie Panonia. Od 4. století sem postupně přicházely kmeny Hunů a Langobardů, v 6. století přišli Slované, kteří byli ale vytlačeni Avary. Avaři pak byli následně poraženi Franckou říší. Kolem roku 895 se na území Maďarska dostávají kočovné maďarské kmeny v čele s Arpádem (zemřel roku 907). Jejich psotup byl zastaven roku 955 na řece Lechu. Od té doby bylo toto území osídleno Maďary. Ti v 10. století přijali křesťanství. Za vlády sv. Štěpána I. (997 - 1038) vznikl maďarský feudální stát. Roku 1001 vzniklo království, které za dynastie Arpádovců upevňuje svoji moc a zvětšuje rozlohu. Tehdy bylo k Maďarsku připojeno Sedmihradsko a Chorvatsko. V letech 1241 - 1243 Maďarsko zpustošili Tataři. Po roce 1301 začaly boje o uherský trůn, ze kterých vyšel vítězně Václav III. (Ladislav V.). Roku 1305 se ale koruny zříká a jeho nástupcem se stává Karel Robert z Anjou. Začala doba vlády Anjouovců. Za vlády Zikmunda Lucemburského v letech 1368 – 1437 byla země poprvé vážně ohrožena Turky. Matyáš Korvín (1468 - 1478) soupeřil s Jiřím z Poděbrad (1458 - 1471), je to období česko-uherských válek. Roku 1526 se udála jedna z nejtragičtějších bitev v dějinách nejen Maďarska, bitva u Moháče, ve které byli poraženi Jagellonci a celá nížinná oblast byla ovládnuta Turky. Roku 1558 připadla západní část se Slovenskem připadla pak Svaté říši římské. Po porážce Turků se Maďarsko stalo dědičnou državou Habsburků. V 18. století se nejmocnějším šlechtickým rodem stávají Esterházyové. Počátkem 19. století začalo národní obrození. V roce 1848 vrcholí národně-osvobozencký boj povstáním Lajose Kossutha. Toto povstání bylo potlačeno až s ruskou pomocí. Roku 1868 po porážce Rakouska Prusy došlo k rakousko-uherskému vyrovnání a vznikla dualistická monarchie. Po 1. světové válce se rozpadlo Rakousko-Uhersko. Uhersko pak jako pražená mocnost ztrácí více než 2/3 svého území. Roku 1920 bylo po levicovém povstání obnoveno království v čele s regentem admirálem Miklósem Hortym. Za 2. světové války bylo Maďarsko na straně nacistického Německa a tehdy získalo zpět část svého bývalého a bylo osvobozeno Rudou armádou. Roku 1947 se v Maďarsku zmocnili vlády komunisté. Roku 1956 došlo k lidovému povstání v čele Imre Nagym. Toto povstání bylo krutě potlačeno Sovětským svazem. Byl nastolen režim Jánose Kádára s prosovětskou zahraniční politikou. Maďarsko se ale zároveň stalo nejliberálnějším státem sovětského bloku. V letech 1988 - 1989 se systém v důsledku politické a hospodářské krize rozpadl. Roku 1990 se v Maďarsku konaly první svobodné pluralitní volby, ve kterých zvítězilo mírně pravicové Maďarské demokratické fórum. V čele státu stanul prezident volený parlamentem na 5 let.