Maďarsko
Rozloha Maďarska je 93 031 km2. Dříve mělo Maďarsko mnohem větší rozlohu a z toho také vyplývá, že prakticky všechny sousední země mají významné maďarské menšiny. Celkový počet obyvatel Maďarska je 10 320 000. Maďarsko má velmi nízkou porodnost, od roku 1981 je nižší než úmrtnost. To vede k dlouhodobému poklesu počtu obyvatel v Maďarsku. V Maďarsku je nejvýraznější depopulační vývoj v Evropě. Z hlediska národnostního složení výrazně převažují Maďaři s 92%, následují Romové 3% a ostatní 5%. Z hlediska náboženství převažují římští katolíci se 68%, následují protestanté 25%, ostatní 2%, ateisté a bez vyznání 5%. Úředním jazykem je maďarština. Hlavním městem Maďarska je Budapešť se 2 milióny obyvatel. Další velká města Maďarska jsou Debrecen (205 000 obyvatel), Szeged (165 000 obyvatel), Györ (130 000 obyvatel). Maďarsko hraničí se Slovenskem, Rakouskem, Slovinskem, Chorvatskem, Jugoslávií, Rumunskem a Ukrajinou.
Maďarsko leží ve střední Evropě, v Karpatské kotlině. Největší šířka území Maďarska činí ve směru od severu k jihu 268 km, ve směru od východu k západu 528 km. 50% území Maďarska pokrývají roviny: je to jednak Velká maďarská nížina Alföld, která zabírá celou východní polovinu země, a Malá nížina Kisalföld, která zase leží poblíž severozápadních hranic státu.
Dvě nejvýznamnější řeky, které Maďarskem protékají, jsou jednak Dunaj (jehož maďarský úsek je dlouhý 419 km) a jednak Tisa (598 km). Obě protínají území státu od severu k jihu. Krajina mezi Dunajem a Tisou má rovněž rovinatý charakter, zatímco od Dunaje na západ se rozprostírá kopcovité Zadunají, v jehož středu leží nejteplejší jezero ve střední Evropě, Blatenské jezero neboli Balaton. Nejvýznamnějším maďarským jezerem je Balaton, ležící na západě Maďarska. Plocha Balatonu je 591 km2, délka je 78 kilometrů, hloubka jsou 3 metry, maximálně 11 metrů. Jezero Balaton je tektonického původu a po zlomech vystupují minerální prameny, které z Balatonu vytvořily významnou rekreační a lázeňskou oblast.
Horské pásmo se Maďarskem táhne úhlopříčně: od Dunaje na západ je to Zadunajské středohoří s horami vysokými 400 - 700 metrů, od Dunaje na východ je to pak Severní středohoří, jehož vrchy dosahují výšky 500 - 1000 metrů. Nejvyšším bodem Maďarska je hora Kékes s 1 014 metry, která se nachází v pohoří Mátra. Oblíbeným turistickým cílem je „maďarská pusta” se svou typickou, kdysi velmi početnou faunou a charakteristickými národopisnými tradicemi, s nimiž se dnes můžeme seznámit v Národním parku Hortobágy.
Řeka Dunaj, která protéká Maďarskem v délce 429 kilometrů, dělí zemi na 2 poloviny: východní polovinu země představuje Velká uherská nížina a členitější Zadunají s menšími pohořími. Velká uherská nížina je rozdělena na dvě části řekou Tisza. Sever nížiny lemují vápencové a vulkanické vrchy Börzsöny, Cserhát, Mátra, Bukové hory, Zemplínské vrchy. Zadunají na západ od Dunaje má na jihu nízké pohoří Mecsek, na sever od Balatonu až k Dunaji Zadunajské středohoří, na sever od něj Malá uherská nížina. Západní hranici s Rakouskem představují výběžky alpské soustavy.
V zemědělství pracuje asi 12.5% obyvatel Maďarska. Maďarsko je významný exportér potravin. Populární jsou zejména maďarská vína, jako tokajské a Bikavér. 60% plochy Maďarska zabírá orná půda, z toho se 54% obdělává: Tímto procentem zaujímá Maďarsko 2. místo v Evropě. Převládá rostlinná výroba s pěstováním pšenice, kukuřice, cukrovky, brambory, slunečnice, zeleniny (rajčat, hrachu, papriky), ovoce (jablek, meruněk). Typické jsou pro Maďarsko také rozsáhlé vinice, dávající kvalitní víno.
