Maďarsko - hrady a zámky

Eger

Eger

Na rozhraní pohoří Bükk a Mátra, vzdáleném 30 kilometrů od Budapešti, leží v malebném údolí městečko Eger. Je proslulé svými barokními památkami, středověkým hradem, ale také léčebnými termálními prameny a ohnivými víny, jež se rodí v jeho okolí. Na vršku nad městem se vypíná hrad s půdorysem pětiúhelníku, který má pro zemi historický význam. S výstavbou strategicky důležitého hradu bylo započato ve druhé polovině 13. století po nájezdu Tatarů. Na nejstrmější skále na severozápadní straně byla zřízena stará věž, zesílená věžními branami. V průběhu následujících století byla bezpečnost hradu posílena jen nepatrnými změnami. S ohledem na husitské hnutí probíhající v 15. století v Čechách a v horním Maďarsku byl hrad dále opevňován.

Esztergom - Ostřihom

Ostřihom

Naši procházku historií zahájíme v Dunajské zákrutě, 50 km od Budapešti, v překrásném povodí řeky obklopeném vrchovinou. Romantická krajina asi 50 kilometrů od Budapešti, v Dunajské zákrutě, byla osídlena již v době kamenné, sloužila jako sídlo Keltům, Římanům a po roce 896 Maďarům. Ať již k městu Esztergom přijíždíme vozem nebo připlouváme lodí, naskytne se nám úchvatný pohled na město obklopené blízkými vrchy. Údolím se vine stříbřitý pás Dunaje, nad ním se tyčí hora korunovaná mohutnou arcibiskupskou katedrálou, obklopenou zdmi původního královského zámku. Pod ním se klikatí úzké uličky s barokními a klasicistními domy, romantickými stavbami a četnými kostely. Esztergom (Ostřihom) byl ve středověku po dobu celých 300 let hlavním městem země, později církevním centrem. Středověký královský hrad, později biskupský palác, byl zrekonstruován a je dnes hradním muzeem. Staré hradby, s jejichž stavbou započal v 10. století kníže Géza, návštěvníky okouzlují. Narodil se zde i syn knížete, Štěpán, pozdější zakladatel státu a svatořečený král Maďarska (975 - 1038). Naproti hradnímu muzeu se tyčí největší z monumentálních staveb maďarské katolické církve, arcibiskupská katedrála, postavená v letech 1822 – 1856.

Fertőd

Jeden z nejkrásnějších a největších zámků Maďarska se nachází ve vzdálenosti 192 kilometry od Budapešti ve směru na Sopron ve městě Fertőd. Toto jméno získala v roce 1950 sjednocená osídlení rodu Eszterháza a Süttör. Bohatě zdobený zámek označovaný jako “maďarské Versaille” odráží bohatství šlechticů a lásku k pompéznosti zejména šlechtice Miklós Esterházy. Vzorem celého komplexu vystavěného do tvaru podkovy byl zámek ve Versaille, svému mecenáši vynesl jednoznačně přívlastek “skvělý”. Rakouský skladatel Joseph Haydn strávil téměř třicet let na dvoře hraběte Miklóse Esterházy, řídil operní orchestr, organizoval hudební život na zámku, zkomponoval zde nespočet oper, mší, koncertů, sonát a písní.

Gödöllő

Gödölö

Jeden z nepozoruhodnějších barokních komplexů 18. století, zámek rodu Grassalkovich, se rozprostírá spolu s přilehlými budovami na ploše 17 000 metrů čtverečních a zahrnuje rovněž park o velikosti 29 hektarů. Aristokratický zámek, jež nechal vystavět hrabě Antal Grassalkovich I. ve 30. letech 18. století, se stal od roku 1867 výletní rezidencí rakouského císařského manželského páru Františka Josefa I. a Alžběty, v letech 1920 a 1945 byl majetkem maďarského zemského správce. Několikrát přestavěný zámek s půdorysem dvojitého U navrhl András Mayerhoffer. Díky architektonickému řešení tohoto barokního komplexu budov vznikl tzv. “ styl Gödöllő”, který byl vzorem mnoha dalších návrhů maďarských zámků. Navštívit lze devět renovovaných sálů prostředního křídla, slavnostní sál zdobený zlatobílým štukováním a část královských obytných prostor.

Keszthely

Uprostřed pečlivě upravené zahrady stojí třetí největší a nejkrásnější aristokratická budova Maďarska - Keszthely, zámek rodiny Festetics. Neorokokový zámecký komplex, označovaný jako zámecké muzeum Helikon, je zasazený do malebného městečka Keszthely na severozápadním břehu Balatonu. Hrabata a knížata z rodiny Festetics, která zde žila od třicátých let 18. století, byla urozená nejen svým původem ale i svými činy. Zasloužila se nejen o výstavbu nemocnice, lékárny a gymnázia, ale založila v roce 1797 Georgikon, první Vysokou školu zemědělskou v Evropě. Podporovala národní literaturu, umění a muzea a nechala postavit první parník, jež provozoval pravidelnou přepravu po Balatonu. Podílela se na zušlechťování zvířat a chovu koní, zkrátka Keszthely prožívalo svůj rozkvět. V přízemních sálech lze vidět nejhezčí a nejcennější maďarské zbraně z období posledního tisíce let. Zámeckému muzeu byly dány k dispozici Maďarským národním muzeem. Zámecká knihovna představuje nejen nejcennější hodnotu zámku, ale je také svým počtem svazků, téměř sto tisíci exempláři, jedinou originální dochovanou aristokratickou soukromou knihovnou v Maďarsku. Nalezneme zde ve sbírce z období od 18. století až po druhou světovou válku první exempláře knihtisku, ocelorytiny, mědirytiny a dřevorytiny, maďarská a cizokrajná vědecká a umělecká díla. Obzvlášť obsažný je materiál, který se zabývá Balatonem. Původní zámecké křídlo pro hosty, jeho taneční sály, jídelna a zrcadlový sál slouží dnes opět hostům a je zároveň konferenčním střediskem. V luxusních sálech se konají vědecké porady, mezinárodní konference, mistrovské kurzy pro hudebníky, koncerty, literární dny, bály a slavnostní návštěvy. Účastníci menších konferencí a mistrovských kurzů mohou být ubytováni v patnácti pokojích pro hosty a čtyřech apartmánech zámku. Zámek byl původně vybudován podle jednotných stavebních a zahradních plánů. Nádherný anglický park s vodotryskem a francouzská zahrada měly dříve rozlohu 40 hektarů, v posledních desetiletích patřilo zámeckému muzeu již jen 7 hektarů chráněných zelených ploch, o něž však bylo pečlivě a odborně pečováno.

Sárospatak

Mistrovské dílo renesanční architektury, hrad Rákóczi v Sárospatak, se vypíná nad řekou Bodrog, ve vzdálenosti 270 kilometrů od maďarské metropole, v severní části země v proslulé vinařské oblasti Tokaj-hegyalja, na chráněné náhorní plošině při úpatí pohoří Sátoros. Péter Perényi, mocný aristokrat této oblasti, nechal po roce 1534 panské sídlo s věží opevnit a ozdobit kamenickými pracemi z pozdní renesance. Po smrti Pétera Perényi dokončil jeho syn Gábor, který zemřel bez následníků, v roce 1567 výstavbu křídla paláce. V roce 1616 připadl hrad do rukou György Rákócziho (1593 - 1648), pozdějšího knížete Sedmihradska. Tak se stal Sárospatak na dobu téměř 100 let sídlem rodiny Rákóczi. Do tohoto období spadá také rozkvět hradu i města. Když byl György Rákóczi v roce 1630 zvolen knížetem Sedmihradska, opevnil a zkrášlil hrad podle svých představ a vkusu. Po smrti knížete se počal v 70. letech 17. století hrad rozpadat. Dnešní podoba zámeckého komplexu vzešla z iniciativy Němce Bretzenheima. Od roku 1875 přešel hrad do majetku rodiny Windischgrätz, kteří nechali vybudovat v Červené věži na počest svaté Alžběty, narozené v Sárospatak, kapli. Dnes se na hradě nachází muzeum Rákócziho.

Sárvár

Sárvár se nachází v západním Zadunají, jižně od města Fertőd. Původně zde byla na soutoku řek Gyöngyös a Raab bažina, podle níž získalo místo svůj název (Sár-vár, sár=bahno, vár=hrad). Předchůdce dnešního hradu byl s největší pravděpodobností součástí obranného valu. Výstavba pozdně renesančního zámku je však spojena se jménem rodiny Nádasdy. S blížícím se nebezpečím nájezdů Turků se stalo opevnění hradu nezbytným, a tak započala výstavba tvrze. Rozkvětu své moci dosáhla rodina za života Ference Nádasdy v první polovině 17. století. Aristokrat a mecenáš nechal vystavět kostely, jeho knihovna čítala několik set svazků, byl rovněž sběratelem děl výtvarného umění a uměleckých řemesel. Vrcholem jeho činnosti bylo dokončení stavby. Panství Sárvár přešlo v roce 1803 do rukou první habsburské větve z Modeny, hrad byl restaurován, kalná voda v hradním příkopu odvedena a příkop přebudován na park. Hrad je dnes kulturním centrem Sárváru, domovem Muzea Ference Nádasdy, Městské knihovny a vzdělávacího střediska. V tiskárně založené Tamásem Nádasdy v roce 1541 byla vytištěna první kniha v maďarském jazyce, Nový zákon od Jánose Sylvestera.

Siklós

Jižně od města Pécs, nedaleko od Harkány, proslulých termálních lázní, se na úpatí pohoří Villányi nachází hrad Siklós. Hrad Siklós je jednou z nejzachovalejších středověkých památek v Maďarsku. Pozoruhodné prvky hradu pocházejí ze středověku, hrad je rovněž jedinou maďarskou pevností, jež navzdory několikanásobným přestavbám v minulosti byla nepřetržitě obývána. Jádrem celého komplexu je zámecký hrad obehnaný vysokými hradními zdmi, staršími polokruhovými věžemi a novějšími baštami. Vnitřní hrad je obklopen rozsáhlým pásem zeleně o rozloze 6 hektarů. Dokumenty se poprvé zmiňují o siklóském hradu v roce 1294, kdy byl jeho majitelem Gyula Siklósi. V průběhu dějin se nacházel v rukou hned několika šlechtických rodin, které se všechny věnovaly jeho zkrášlení. V jižním křídle se nachází zámecké muzeum a žalář, ve sklepích je lapidárium s vytesanými svědky doby románské, gotiky i renesance.

V okolí hradu Siklós se také nachází známé poutní místo Máriagyüd se dvěma věžemi ozdobeným barokním kostelem, uvnitř s gotickým chórem.